Přidat názor k článku Holčička nebo chlapeček?

Tak já sice čekám teprve první mimčo, ale prožívám přesně něco podobného. Tchán se leta těšil na vnouče, poslední dobou neustále opakoval, že se žádného vnoučete snad ani nedočká, protože my rekonstuovali dům a s pořízením potomka jsme trochu čekali.
Pak to přišlo, otěhotněla jsem a slavnostně jsme oznámili tchánovcům, že čekáme mimčo. Radost byla veliká, ale už za pár týdnů jsem si vyslechla, že pokud budeme mít "křivochcalku", tak je to pěkně v prdeli, protože tím končí jejich rod (můj manžel má bratra a tchán je jedináček). Ve svém stavu jsem dost citliná a sentimentální, takže musím říct, že jsem dva dny brečela okamžitě, když jsem si na to vzpomněla. A to jsem v té době ještě netušila, že tu holku opravdu v bříšku mám.

Pak jsem se u Dr. dozvěděla, že to bude holčička, prý je to na 100%. I manžel byl trochu smutný a reagoval tím okřídleným, že "to nevadí". Tak jsem znova brečela. Pod tlakem výchovy prostě asi taky měl pocit, že kluk by "byl lepší". Nicméně už se s tím srovnal a teď se těší na malou jako blázen a říká nám "moje holky". Kdyby to bylo jen na něm, věřím, že by takhle nikdy nereagoval a že jeho preference kluka byla daná opravdu jen tlakem od jeho otce.

Teď čeká rodinu i bratrova manželka, tak třeba se tchán toho vysněného pokračovatele rodu dočká, když my budeme mít "jen holku".
Jo a ségra má páreček - kluka a teď čerstvě holčičku - a každý jí říká, jak je určitě hrozně ráda, že má ten páreček. Jo, jo, její manžel je prostě "dobrej" :-)))))))))