Můj manžel chtěl vždycky holčičku. Když jsem otěhotněla poprvé, nakoupila jsem růžové kombinézy, neboť jak prohlásil: "Přece vím, co jsem si udělal!". Udělal si Tomáše. Podruhé jsme slavily holčičku mezi 19 a 20 týdnem těhotenství. Přesně tak, za týden jí vyrostl pindík. A byl z toho Matěj. Pak jsme dost dlouho, přesněji skoro sedm let poslouchali ono : "A kdy bude ta holčička?" Poslední pokus o holčičku jsme si připravili po důkladném propočítávání data ovulace a teorii o rychlých a pomalých spermiích. Otěhotněla jsem na první pokus. Když jsem se pak záhy dozvěděla, že budu mít Denise, docela mě ,dámy, spadl kámen ze srdce. Teď je mu čtyři a půl měsíce a jeho tatínek dost rychle zapomněl, že někdy chtěl holčičku. A když teď slyším ono:"Chtělo by to ještě tu holčičku!", odpovídám jednoduše:"Jasně, pořiďte si ji,fandím vám!"
Předchozí