V tomhle pripade ma Zuzka naprostou pravdu. Detem se nema pomahat ze dvou prostych duvodu.
Narusuje se tim jejich prirozeny fyzicky vyvoj a zaroven snizujete jeho motivaci. Pokud napr. pomahate diteti do sedu v momente, kdy jeste samo nesedi, vystavujete jeho pater neprimerene zatezi, protoze dite jeste pravdepodobne nema dostatecne posilene svalstvo, ktere pater drzi a veskera vaha pak pada jen na pater. Tato se pak muze deformovat. Dale, kazde miminko je zvidave, coz jej zene do vyssich vyvojovych poloh. Pokud mu usnadnite docilit rozhledu, ktery skyta poloha vsede, rozhodne mu tim snizujete motivaci dosahnout "vyssich cilu" vlastnimi silami (proc bych se namahala, kdyz to za me nekdo udela).
Zapomente prosim na choditka (pomahaji mozna Vam, ale Vasim detem rozhodne ne), sezeni v polstarovem korzetu, nevodte deti za ruce..., jednoduse je nechte vyvijet se. Samozrejme existuji limity, kdy uz je treba zamyslet se nad vyvojovymi vadami, ale pokud Vase dite napr. jeste v patnacti mesicich nechodi, vubec nic se nedeje, naopak, kazdy ortoped a fyzioterapeut jasa :), podle nekterych z nich by bylo idelani, kdyby deti zacaly samy chodit az ve dvou letech (s ohledem na jejich pater)...
Předchozí