Přidat názor k článku Jak jsem rodila v Krči

Lobo,
po těhle zkušenostech chápu, že máš k Podolí negativní vztah. Při čtení mi to ale přišlo, jako kdybys popisovala úplně jinou porodnici, než kterou jsem prošla já. A přitom za poměrně podobných okolností.
Taky jsem dorazila do Podolí, které zrovna mělo stop stav, s kontrakcemi po třech minutách. Ale žádná sestra mě nevyhazovala, vzali mě dovnitř na porodní sál na natočení monitoru a prohlídku. Během pěti minut, než ten monitor natočili, už jsem měla kontrakce po minutě a začalo to vypadat, že tohle šílené tempo (na ty minutové intervaly jsem se dostala zhruba za hoďku a půl po odtečení plodovky) nevydrží stará jizva po SC. Takže jsem opět skončila pod skalpelem.
Péče na JIPce byla naprosto úžasná, sestřičky milé a starostlivé, když se večer prudce zhoršil můj krevní obraz, sešlo se mi u postele celé konzílium doktorů (jednoho odchytili už cestou domů v autě u brány a on se vrátil!).
Na oddělení šestinedělí se nám dostalo nejprve ústního poučení o kojení (ostatně musela jsem i podepsat papír, že mě poučili), jednak instruktážního videa s následnou debatou. Po tom císaři se mi mléko udělalo až pátý den, ale všechny sestry i dětská doktorka při vizitě mě v těch předchozích čtyřech dnech uklidňovaly, že je to normální. Následovala individuální péče, když si Beruška vzala do hlavy, že bude držet hladovku. A přestože se během jednoho dne pak v pohodě chytla, pediatrička navrhla zůstat ještě jeden den navíc, aby měla jistotu, že malá přibírá jak má.
Jo, a ještě odjezd - na oddělení šestinedělí mají vyvěšenou ceduli, že postel musí člověk vyklidit v den propuštění do 10:00, ale když jsem řekla, že na desátou odvoz opravdu nemám, protože manželovi akorát začíná porada a nemůže ji přesunout, nikdo z toho nedělal vědu, dostala jsem v pohodě i oběd a odjížděli jsme ve 12:30.