Přidat názor k článku Co kdybychom jeli…

Lizzie, hezky napsáno :-) Taky ráda vzpomínám na rodinné výlety pro krásách vlasti a rodinné dovolené pod stanem, hlavně na Slovensku, tam to máme blíž :-) Pro turistiku a hrady/zámky/zříceniny jsem nadchla i manžela, který stejně jako tvůj otec, neměl tyto zkušenosti z dětství. Teď, když vidí na mapě značku hradu, bystří jak ohař na stopě :-D

Nevím, jestli znáš knihy od dr. Tomáše Durdíka, ale naprosto vřele je doporučuju. Je to náš špičkový expert na hrady, archeolog a kromě toho umí neuvěřitelně poutavě vyprávět. Nejsou to jenom takové ty příručkové řeči typu ve 14.století postavili jádro hradu a v 15. přistavěli předhradí, ale umí vysvětlit JAK se na takovém hradě vlastně prakticky žilo, jak vařili, topili, bojovali, bránili se, jak ho vlastně postavili. Člověk to fakt vidí před sebou a je to neskutečně zajímavé, jako stroj času. Zažila jsem jeho přednášky z kastelologie osobně a doteďka si pamatuju, jak mu celá posluchárna doslova visela na rtech a to si dovolil přednášet v pátek odpoledne! (na naší fakultě nemyslitelné).
Jen tak jsem lehce googlovala a našla s ním rozhovor.
A na čtení doporučuju třeba Středověké hrady v Čechách a na Moravě.


Mimochodem k tomu postesknutí, žes nikdy nebyla u moře. Já viděla moří hned několik, Atlantik dokonce z obou stran, ale poprvé a naposled jsem se v moři koupala, když mi bylo 24. A už je to taky docela dost let a nějak mi to fakt nechybí. Jsme holt suchozemský národ :-)