Milé dámy - všechny ty, jež jste Lucii označily za hysterku. Troufam si řict, že Vy samy se potýkáte s jistou dávkou hysterie nebo z Vás samotných promlouvá stud, ponížení aj. Připouštim, že některá slovní spojení jsou zarážející, ovšem podstatou vystihují JEJÍ pocity. Ženu, která se potýkala s manželovou nemocí, strachem, že nebude mít děti...
S manželem na dítě čekáme více než rok a pul, zatím nepříchází. Zřejmě vy všechny, které jste měly tu odvahu soudit a přilepit nálepku hysterka jste otěhotněly jako mávnutím kouzelného proutku. Nepoznaly jste stud, nezažily jste onen pocit, že s vami lekaři jednaji jak na běžicim pasu, dlouhe měsice, roky..., než jste byly obdarované. Pak byste dítě vnímaly opravdu něco jako návštěvu, nejvzácnější na celém světě. A toužily byste ji přivítat co nejintimněji. Uznávám, že lékaři mnohdy jednají tak proto, aby dítě zachránili před ev. smrtí, postižením aj. To je však neopravňuje k tomu, aby při tom ztratili a odložili lidskou úctu a šlapali po důstojnosti druhého člověka. Jsou-li v řadách těch, které se takto vyjádřily ty, jež také dlouho čekaly na ten dar, pak je vlastně nechapu...
Předchozí