Přidat názor k článku Jak se rodí v Ostravě

Lucie, Váš příspěvěk jsem četla včera a v noci - při kojení - o něj přemýšlela. Vyvolal vzpomínky na můj vlastní porod. Rodila jsem v porodnici, kterou za mě vybrali lékaři. Porod probíhal podle nemocnice, nikoliv podle mě - formuláře, spousta opakujících se vyšetření, osamělost, o žádné intimitě nelze hovořit. Miminko jsem viděla minutu, pochování přes zavinovačku, žádný pokus o přiložení se nekonal. Strávilo dva dny v inkubátoru, přes to, že bylo v pořádku. Viděla jsem ho pouze jednou za tří hodiny, v noci vůbec. Když se zadařilo, bylo mi dovoleno ho zkusit nakojit nebo vykoupat. Když byl na dětském oddělení frmol, vykoupali a nakrmili ho beze mně.

O tom, jak by měl proběhnout můj porod, jsem měla zcela odlišnou představu. Skutečnost mi značně ztížila první kroky v novém životě s miminkem. Krvácet po porodu jsem přestala až po třech měsících. S manželem jsem se zatím nemilovala....miminku bude zítra 15 týdnů. Žádné porodní trauma však nepociťuji. Nebyla jsem v porodnici kvůli sobě, ale kvůli svému dítěti - to ono tam bylo v hlavní roli, ne já, všechno, co se dělo, bylo proto, aby se ONO narodilo a bylo zdravé a za pár dní jsem si ho mohla odnést domů, kde už bude záležet vše jen na nás, rodičích.

Lucie, zapomeňte. Že to nedokážete? Dokážete...zvládla jsem počít a porodit své dítě, sebrat se a odejít z místa, které vás stresovalo, zvládnete všechno! Přišla jsem do nemocnice, protože jste hledala pomoc pro své dítě. A té se vám dostalo. Holčíčka se narodila a obě jste to přežli ve zdraví (alespoň v tom fyzickém)..Dívejte se na svoji holčíčku a myslete na její budoucnost, neohlížejte se. Pláče ve spánku? Dejte si ji do šátku, noste jí u sebe, chovejte jí. Máte pocit, že má strach z vody? Napuste si vanu a koupejte se spolu.

Pokud máte pocit, že vám bylo hodně ublíženo, tu nemocnici zažalujte. Ale myslete na to, jako na něco, co se stalo, co je pryč, za vámi, jako na něco neosobního. Myslete na svoje dítě, na svoji rodinu, všechno ostatní je nepodstatné.