Vladko,
Ty povazujes za dostatecne se nekomu predstavit tak, ze si ma precist tve jmeno z cedulky? Bydlime v Nizozemi, se synem travime dost casu v nemoconici. Vzdycky kdyz prijde nekdo novy tak mi poda ruku a seznami se se synem. Zepta se, jak se dari a snazi se synem navazat kontakt. Pokud syna nekdo prohlizi, tak vzdy za plentou a pokud ma byt vystreni pritomny treba medik tak se mne zeptaji jestli mi to nevadi. O kazdem leku, ktery syn dostava, jsem informova co je to za lek a proc ho dostava.
Stejny pristup jsem zazila i u porodu. Pred porodem jsem lezela 4 tydny v nemocnici. Nakonec muselo byt moje tehotenstvi ukonceno predcasne sekci v 31tt. U porodu se zjistilo, ze ma syn nekolik vrozenych vad. Syn byl okamzite prevezen do fakultni nemocnice. Ani jednou nemam pocit, ze by byla porusena moje dustojnost. Byla jsem o vsem pravdive informovana, akorat, ze se syn narodil s postizenim mi rekli az kdyz jsem se vratila z pooperaku. Bylo to strasne tezky, ale nedokazu si predstavit, kdyby se ke mne zdravotnici chvali stejne buransku, jako k Lucii. Jedna spolu pacientka na pokoji mela preeklamspii potvrzenou v 34tt a lekari chteli cekat do 37 tydne a pak ji vyvolat porod. Ona byla zasedne proti tomu a chtela cekat na prirozeny porod. Sice ji chodili presvecovat, ale nikdy jsem nezazila, aby ji nekdo vyhrozoval, ze zabiji svoje dite atd...
Nevim, jak moc je riskantni pustit po 1. dnu nemocnici. V NL je vetsina porodu ambulntnich a rodice i s ditetem jdou domu po nekolika hodinach pokud to zdravotni stav dovoli.
Mne osobne stve pristup to se musi pretrpet. Ano porodni bolesti se musi vydrzet, clovek se musi vyrovnat s kompilkacem, ale nemusi pretrpet porusovani vlastni dustojnosti ani hrube chovani...
Předchozí