Lizzie,
mám s nemocnicemi i lékaři bohaté zkušenosti, za sebou jedno zamlklé těhotenství, které zásahem lékařů skončilo protrženou dělohou a jeden porod.
Porod v porodnici / anonymní továrně na děti mi přijde o dost rizikovější, jak porod doma. Komplikace často vznikají díky zásahům lékařů do porodu. Jeden zásah generuje potřebu dalších zásahů... Ze svého okolí znám i případy, kdy se dítě narodilo zdravé navzdory lékařům a jejich chybám. A i dítě, které se díky lékařům zdravé nenarodilo. Spekulovat, jestli by to doma dopadlo jinak, je naprosto zbytečné.
Jako žena se při porodu potřebuju cítit bezpečně, aby porod běžel. Pokud se necítím v bezpečí, porod se zastaví. Jestliže ho v tu chvíli lékař začně rozpumpovávat, naruší se tím celý proces a od té chvíle je porod rizikový.
Z vlastní porodní zkušenosti o sobě vím, že musím poslechnout svoje tělo a vyhovět mu. Tělo ví, co dělat (alespoň to moje). Mozek je lepší vypnout. U dalšího porodu to nechci pustit ze zřetele a nedovolím nikomu, aby převzal za moje dítě odpovědnost. Já mám za svoje dítě odpovědnost a já jsem schopna ho přivést na svět. Vím to. I při tom prvním porodu jsem věděla mnohem dřív, než to ukázaly přístroje, že se dítěti nedaří dobře. A že bych měla vstát z vany a chodit. Ale neměla jsem sílu a kolem byly dva bílé pláště... Nechala jsem to na nich... Když se to projevilo i na přístrojích, vyhnali mě z vany. jak jsem vstala a udělala pár kroků, do 5 minut bylo dítě na světě...
Lizzie, lékaři jsou jen lidé. Dělají chyby. Nejsou neomylní. Necítí to, co ty. Vycházejí z průměrnosti. Neznají tě. Neví, kde máš práh bolestivosti.
Abych to shrnula - pro mě je porod v porodnici stejně rizikový, jako doma. Porod v pražských továrnách na děti snad i rizikovější. Instinktivně volím menší porodnici, kde budu, doufám, více v bezpečí :-)
Doma bych nerodila, protože bych se styděla řvát - takže, ačkoli bych ráda rodila "doma", paradoxně náš panelákový byt pro mě také není bezpečné prostředí. Kéž by mohly fungovat porodní domy...
Předchozí