Ráchel, já jsem prvorozená také, takže střet dvou podobných povah:-)
Víš jak, to, že je něco špatně samozřejmě nechválím, lidé mají svá práva, ale někdy je nutné se po špatném zážitku, s kterým už teď málo uděláme (přiznávám, že v porodnici bych si asi pustila pusu na špacír, když by se mi něco nelíbilo)otřepat a jít dál.
Ať už s pomocí psychologa, manžela apod..
A jak již tady zaznělo, je velkým štěstím, že dítě je živé, zdravé..tak ať i to rodiče těší.
Jinak - již poněkolikáté - přiznávám, že na článku mi prostě něco nesedí..
Předchozí