Hm, co to je průbojně? Já myslím, že stačí úplně klidně. Je nanic, když si někdo stěžuje, že ho někdo nutil dělat to nebo ono nebo mu naopak nevyhověl, když o něco žádal, ale přitom sám byl líný hubu otevřít. Nebo být tak trochu "neodbytný". V případě Lucie ten pocit mám. Máš pravdu, že každý se se schopností asertivní komunikace nerodí a většina z nás se tyhle dovednosti musíme naučit v průběhu života, bohužel... Někdo na to stačí sám, někomu pomůže třeba nějaký psycholog, někomu nikdo...
V případě Lucie by bylo smysluplnější fakt zamakat na sobě - místo psaní dopisů a očekávání lítosti a kývání hlavičkou, jaká je strašná chudinka a co se jí stalo za příkoří. Jenže já nejsem ten "litovací" typ a raději jí říkám: Jo holka, buď sis měla stěžovat hned a na správných místech, nebo už nebreč, vstaň a vschop se. A nepiš nesmyslné subjektivní dopisy, nerýpej se ve svém neštěstí, které ostatně žádným neštěstím není, ale čas věnuj třeba četbě vhodné literatury o asertivní komunikaci a hlavně navštiv psychologa, který tě trochu rozebere. Ale ono je to taky o tom, že pomoct se dá jen tomu, kdo o to stojí. Z vlastní zkušenosti vím, že je hodně lidí, kterým stačí, že je někdo polituje. Ale pokud oni sami nebudou ochotni pochopit, že něco v životě dělají špatně a že by to měli dělat jinak, pak je každá rada drahá. Budou stále narážet - akorát ty problémy přijdou vždycky v trochu jiném balení.
Předchozí