Ano, nebývá hned schopen. Ale Lucie tam přeci nebyla sama. Byl tam s ní manžel, nebo ne? Já beru, kdyby se jim stalo opravdu něco strašného, např. dítě umřelo, tak pochopím, že jsou oba mimo. Ale takhle? Jasně, řešit to hned nemusím, ale důkazní hodnota mých výpovědí potom může taky dost rychle klesat, už třeba jen proto, že paměť má svoje limity... Prostě je lepší dřív než později.
A s tím povídáním. Jó, ať klidně povídá. Ale problém je, že jestli bude pořád dokola mluvit takhle zaujatě, tak ji za chvíli i ti lidi, co jí chtěli pomoci, pošlou někam. I ti přátelé a rodina mají svoje limity. Můžeš se mnou nesouhlasit, ale teď zase mluvím já o své zkusenosti. Osvědčilo se mi, že se musím co nejdřív schopit a řesit svůj problém. Že nemůžu být ostatním lidem "balvanem kolem krku" a prehnane je zatezovat svými problémy. A že pomocnou ruku najdu na konci svého ramene.
Anebo taky jinak: kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Předchozí