Po přečtení tohoto článku musím říci, vlastně napsat, že mě nenechal chladnou, celkem mě zasáhl, ačkoliv nejsem věřící, naopak spíše racionálně smýšlející člověk. (ne že by se tyto dvě vlastnosti zcela vylučovaly)
Jednak mě oslovil obsah příspěvku, jednak citím, že člověk, který tyto řádky psal, vložil do textu mnoho energie, zkrátka si dal dost záležet, aby výsledek stál za to. Nejsem novinář, ani spisovatel, ale jazykovou kulturu od nekultury poznám.
Moc držím palce, aby se z tohoto zážitku postupně stala jen minulost, ke které se člověk jen ve vzpomínkách a s nadhledem vrátí.
Radit někomu, aby přestal prožívat zármutek, zklamání, bolest, je nemožné.
Některé názory, pohnutky mohou na někoho působit až mimozemsky,nerealisticky,ojediněle. Proto nikoho nezarazí, že jako pacient v nemocnici, kde se vše řeší podle zaběhnutého systému, pragmaticky, někdy až strojově chladně, musela pisatelka tvrdě narazit.
Se vším, co se v článku píše, se neztotožńuji, přesto autorce fandím a přeji jí, stála nohama pevně na zemi, celá její rodina ji bude ještě moc a moc potřebovat.
Předchozí