Pokuď jsem se špatně vyjádřila, opravdu jsem se ptala, jestly to byl prostě špatný zážitek, nebo to může spůsobit trauma takových rozměrů? Ptám se a nehledejte v tom nějaké útoky. Já vynáším soudy, a co teda děláte milé dámy vy? Málem mě tady kamenujete za můj názor a vlastně zesměštňujete mě, že stojím o klystýr. Ano opravdu mi velice vadí únik stolice ano vadí a pokuď vám né v pořádku, já nesoudila psala jsem, že třeba pro mě je klystýr menší zlo. Nevidím důvod proč zbytečně děsit takovým článkem, budiž každý má na to právo. Stále trvám na svém, že autorka měla možná dát srozumitelně na vědomí co ano co né, já z článku nabyla dojmu, že byla ze všeho tak šíleně vystresovaná a překvapená, a spíše pasivně trpěla, než reagovala. Ptala jsem jestli vás to traumatizovalo, nebo jste se otřepaly a čerpaly sílu z miminka, hroutit se sedům týdnů, považovat všechno za zlé, je to v pořádku?
Předchozí