Přidat názor k článku Jak se rodí v Ostravě

Lizzie, těhotenství trvá devět měsíců. Těch devět měsíců může žena využít k tomu, aby si zjistila, co a jak u porodu. Chodí k někomu do těhotenské péče, může si s ním promluvit o možnostech porodu - což, pokud by chtěla rodit císařem, by stejně musela, aby si ho zvládla zařídit. Samozřejmě, pokud by u nás byla situace, kdy péče v těhotenství, při porodu a v šestinedělí je kontinuální (tedy o ženu pečuje stále týž člověk, nejspíš porodní asistentka ve spolupráci s jejím gynekologem, nebo třeba její gynekolog), ten dohovor by byl jednodušší. Žena by věděla, že co s ním v těhotenství upeče, co si při porodu snědí :o) a ne že při porodu se najednou ocitne v péči lidí, které třeba v životě neviděla, kteří ji neznají, kteří třeba nevědí, čeho se u porodu bojí nebo co by si přála (a teď tím nemyslím, že si přečtou nějaký papír nazvaný "porodní plán"). KOnečně, i kdyby se rozhodla jenom proto, že je mladá a blbá, je to její rozhodnutí, kdyby se jako mladá a blbá rozhodla pro plastickou operaci, tak by si ji taky mohla zaplatit. MMCH pokud dneska žena stojí o císaře na přání, má šanci - nicméně tím, že to není postup "lege artis", tak zpravidla císař není na můj vkus dost důstojný. Alespoň já bych radši za nějaký výkon ZAPLATILA, než za týž výkon DALA ÚPLATEK :o/ (pozor, tím nechci říct, že úplatek berou všichni lékaři, kteří císaře na přání udělají)

Ale připomnělo mi to jeden článek - rozhovor s holčinou, která chtěla rodit císařem na přání, a nakonec se rozhodla pro porod doma ;o) (v Německu)

http://www.rodina.cz/clanek2506.htm


------------