Přidat názor k článku Jak se rodí v Ostravě

Já už si u tebe příjdu Sylvie jak ve škole:-(. Opět špatně! No zase nedostatečná, co už.
Jo to je věcí co by měli všude možně respektovat a světe div se není to tak a asi dlouho nebude a s tím se musíme naučit žít a bojovat.
V každé nemocnici, na každém oddělení, je určitě něco, co se né každému zrovna zamlouvá, valná většina lidí se z toho nehroutí a jsou aj větší tragedie, jak to, co se stalo Lucii. Jak bude jednat až jí budou nedejbože chtít dítě hospitalizovat(nepřeji to nikomu jen ilustračně)a nedovolí jí být s dítětem? WHO to doporučuje a světe div se, ono to né všude akceptují. Buď si to vydupe(někdy nemožné), nebo bude hledat jinou nemocnici a to jde docela těžko s nemocným děťátkem(to měla pořád Lucie výhodu při výběru porodnice).Hrozně se jí dotklo, že jí chce někdo radit s kojením. To smekám, když jí to tak bezva šlo hned a samé, mě né. Někdy jsem měla pocit, že dvě ruky je málo a vůbec to byl děsnej boj a kam se hrabe porod(a nebyla to procházka růžovou zahradou). Někdy opravdu stačí jen blbá poloha a už to nemusí jít tak, jak by mělo. Další z věcí, co třeba nikdo nemyslel jako útok na Lucii. Já jsem měla kojení děsně vydřené, slzy, bolest, únava. Vyčtené jsem měla, nastudované také. WHO doporučuje...., TAK PROČ TO SAKRA POŘÁD SPOUSTA PEDIATRU NEAKCEPTUJE! Čtyři měsíce jsem bojovala o kojení, pořád dokola vážení, nucení příkrmů, kontrolní vážení... Skrátka vše proti doporučení WHO. Je to 6 let zpátky a situace je bohužel pořád stejná. Byla jsem s toho tenkrát velice vystresovaná, nešťastná prostě psychicky úplně na dně, zlomená, zmatená...Jo, ale člověk se sebere a pro dítě začne bojovat. Buď se bude Lucie nadále utápět v tom, co se jí přihodilo, nepomůže to ničemu, nebo se sebere s pomocí rodiny a třeba profesionálů, protože nic není důležitější než aby byla pro dítě v pohodě. Nepřeji ji nic jiného, než zdravé dítě, ale někdy se bohužel něco stane a kde potom vezme sílu bojovat? Takže bych už nerozebírala holení, klystýr atd. Je smutné, že se nebere ohled na rodičku automaticky. Je špatně, že některé ženy tím musí trpět. Není to pro mě důvod k tomu, nemít další dítě a taky důvod abych děsila maminky extrémně popsaným zážitkem. Spousta věcí, které psala, jsou zcela běžné a třeba by je pociťovala stejně i u vysněného porodu(třeba né zrovna ideální sex po sedmi týdnech, nebo řvoucí mimi u koupání). Ale třeba to, že vám neumožní být s nemocným dítětem tragedie je a jednou to může potkat každého a každá matka by měla mít tu sílu s tím bojovat a proto Lucie ať se otřepe, třeba se stěžuje, ale nehledá za vším špatným jen trauma z porodu.
Sylvie, pořád mi argumentuješ WHO, to je prostě tak, přez to vlak nejede WHO tak káže, tvůj názor je jinej tím pádem špatnej. Tak tomu rozumím z tvých argumentů. Opakuji chytřejší rozhodně nejsem(ale mrzí mě to jak ráda bych byla:-)). A zdánlivě odbočím, třeba WHO nedoporučuje dudlíky a já u prvního mimča týden trpěla, až nevydržela a dudlík dala a byl klid. Po druhé a třetí jsem také velice rychle vyměkla a to jsem prosím takovej ten kojící fanatik. Tak mě už prosím nebombarduj WHO. I jejích doporučení nelze brát paušálně.