Děkuji Vám , že jste se paní Lucii věcně a konstruktivně pokusila vrátit z hrušky na zem. Tak jak je její článek napsán, jsem ho četla s úzkostí, že pokus přivést dítě na svět doma, nezvládaný průběh porodu v domácím prostředí a nutnost urychleného převozu do porodnice, měl následek nejkrutější. Ale Lucie drží v náruči zdravé dítě. A to je nejdůležitější. Že byli na ni lékaří a sestry nepříjemní, vydávali pokyny, ba ji peskovali a prostředí porodnice ji deprimovalo? Trošku si za to možná může i sama, je hodně přecitlivělá, a při vší úctě k ní, mám dojem, že nebyla na praktickou stránku porodu vůbec připravená a vyzrálá. Její zážitek z porodnice jí ale určitě poučil v tom, že při příštím těhotenství si dopředu vybere a seznámí se s porodnicí, která jí bude vyhovovat.
Mimochodem, na mne sestry při prvním porodu pěkně ječely, doktor skákal po břiše, neuměla jsem vůbec nic, dýchat, tlačit, po porodu zdravého syna jsem všem poděkovala, moje pocity, nijak příjemné, šly v ten moment úplně stranou a nikdy jsem se k nim nevrátila.
Předchozí