Přidat názor k článku Nástupce Vrchlabí na Moravě? Krnov!

Já jsem samozřejmě moc ráda, že byla objevená tato skvělá porodnice a kdybych bydlela ke Krnovu blíž, určitě bych se raději vydala tam, ale musím říct, že já rodila předloni v Brně-Bohunicích a byla jsem MAXIMÁLNĚ spokojená s přístupem veškerého zdravotnického personálu. Ať už to byl skvělý pan doktor Štelcl, PA Burianová, setřičky a doktoři z novorozeneckýho nebo další doktoři a sestřičky z gynekologie. Všichni na mě byli moc hodní, respektovali moje přání, všechno mi vysvětlili, ukázali... Moc si jich cením! Myslím, že každý porod je individuální a porodnice se nedá soudit podle toho, jestli mi dítě po porodu odvezli, nebo ne. Já přijela rodit 5 týdnů před termínem s odteklou plodovkou, což celkem jasně určilo další postup, tedy například to, že jsem šla nejdřív na monitor, aby se zjistilo, jak se mimi daří, pak jsem si vypsala s panem doktorem papíry, pokecali jsme (byly asi 4hod ráno), skočili jsme na UTZ, aby se mimi změřilo a pak jsem si šla hajnout na porodní box. Kontrakce na mě přišly kolem šesté, možná později, s přítelem jsme kecali, prostě pohodička, PA nakoukla jen pokud jsme něco potřebovali, pan doktor přišel až když to už bylo akční a byl úplně super, připadala jsem si jak mistr světa, jak mě povzbuzoval jak jsem šikovná :))) Kdybych nerodila, tak jsem praskla smíchy :))) Za nějakých deset minut byla prďolka na světě, byla moc malušenká, takže nástřih se prováděl preventivně, abych jí tlačením neublížila, to mi ale pan dr. vysvětlil ještě dřív, než ho udělal, než jsem porodila, tak přišla i paní dr. z novorozeneckýho a vysvětlila mi, proč je potřeba mi malou po porodu odvézt a hned vyřešit (protože měla jen 2250g a 43 cm a narodila se o 5 týdnů dřív) a i přesto mi ji položili na břicho a byl to úžasnej pocit, na kterej v životě nezapomenu. Vím, že kdyby nebyla tak maličká, tak by mi ji tam nechali, ale v tomto případě to nešlo. Koneckonců musím říct, že jsem byla ten případ, kdy člověk reaguje na velkou ztrátu krve a námahu po porodu takovým vyčerpáním a nevolností, že jsem dostala i kapačky. Chvíli jsem si poležela a ze šestinedělí jsem už rovnou mohla za malou, která se vyhřívala na podložce u sestřiček, okamžitě mi sestřičky a paní doktorka vysvětlili, co s ní dělali (skoro nic, protože byla úplně zdravoučká naštěstí) a že si ji pro jistotu nechají na pozorování, takže jsem tam mohla sedět a koukat na ni a to mi pro tuto chvíli stačilo. Hned druhý den jsem ji dostala k sobě na pokoj a tam už zůstala... Přestože na mě silně dolehl poporodní splín a já těch 11 dnů než malá povyrostla tak, aby nás mohli propustit, celých probrečela, tak jsem tam byla moc a moc spokojená a příště určitě půjdu rodit zase tam.

Já myslím maminy, že je potřeba si uvědomit, že všude pracují lidé jako my a občas prostě nemají své dny, někdo to v sobě dokáže přemoci víc, někdo míň a ať přijdeme kamkoliv, může se nám stát, že natrefíme na někoho, kdo na nás zrovna moc příjemný nebude. Přesto ale v těchto oborech většinou pracují lidé, kteří mají ke své práci kladný vztah a dělají ji s láskou a rádi a tak doufejme, že i jinde v porodnicích na nás budou lidé milí a budou ochotní vyhovět našim přáním.

Pouze zvýšené požadavky nás rodiček mohou přispět k pozitivní změně v porodnictví po celé republice, takže určitě se nebojte žádat víc než běžné, ale počítejte i s tím, že někde na to nemusí být připraveni, máme teď situaci těžší, protože jsme generace rodiček-revolucionářek, ty co přijdou po nás už budou mít situaci snazší. Držím pěsti všem, kdo se rozhodnou rodit podle svých představ, aby se setkali se vstřícným přístupem a byli moc spokojení a všechno dobře dopadlo. Porodům a dětem ZDAR! :)))