Myslím si,že porod doma kritizuje spoustu lidí už jen z toho důvodu,že nemají odvahu prožít si vlastní porod doma.Je to přece bezpečnější rodit v nemocnici,kde se o nás někdo postará.Ale na porod doma to chce opravdu odvahu.Já ji teda nemám.
Rodila jsem ve Zlíně 15,5 hodiny a ukrutné bolesti mě nutily křičet,nešlo to prodýchat,ikdyž jsem se opravdu snažila,takže mi také přišel jeden doktor vynadat,že tam nejsem sama,a ať toho nechám ,jestli nechci ublížit miminku.Ono se to řekne chlapovi,který to nikdy nezažije na vlastní kůži.
Možná,že kdyby sama autorka měla jiný přístup a nechala si radit,jak kojit(když je to první dítě),...o vysátí hlenů u novorozenců ústy jsem nikdy neslyšela,...a ten "nepohodlný" přístroj(zdřejmě měla na mysli KTG,který je velice důležitý pro kontrolu stavu miminka),...atd... možná by i personál měl jiný přístup.Ale těžko říct,protože jenom sama autorka ví,co opravdu prožila.Proto ji nechci soudit a ani přehnaně litovat,protože spoustu maminek nemá na porod hezké vzpomínky.Vždycky záleží na samém člověku,jak onu věc vnímá a čím víc se na ni připravuje,tím je to horší.
Klistýr,holení a veškerá jina přání rodiček by měli v porodnicích brát na zřetel nebo je-li čas a možnost,danou věc rodičce hezky vysvětlit a potom ji nechat ať se rozhodne a rozhodně nic nevnucovat.Důvěra je to nejdůležitější.
Když mi položili ten krásný teplý uzlíček na břicho,všechny útrapy byly v ten momen zapomenuty.Přeji všem maminkám,aby na to zlé zapoměli a radovali se ze svých miminek,dětí,...vždyť je to nejhežčí,co mnohé nás v životě potká:o)
Předchozí