Milé matky,
nechápu, co Vás na článku tak rozčiluje.
Že si jedna žena chtěla porod prožít v klidu? Řekněmě, že si ho dokonce chtěla užít? Tolik z Vás argumentuje tak, že to je jen jeden den v životě a ono se to nějak vydrží. Na jednu stranu je to jistě zdravý přístup - musí se to nějak vydržet, ale proč odmítáte a dokonce zesměšňujete, že by porod mohl mít i hlubší rozměr? Že si to chce jedna žena prožít intimně a důstojně? Asi proto, že to jste od porodu neočekávaly?
Já také považuji za nepřípustné, aby rodící žena nebyla informována o tom, co do ní a proč se právě chystají "píchnout". Informovaný souhlas mi skutečně nepřijde jako nadstandard.
Když můj mrňousek pláče a křičí, fyzicky mě to bolí. Myslím, že je to popsané v literatuře jako běžný jev, že to tak funguje u všech matek. Je to o to horší, když ji zrovna drží někdo jiný, nebo nedejbože, že bych snad nevěděla, kde je a nemohla k ní. Proč kvůli tomu děláte z té paní, co napsala ten článek, hysterku?
Moje miminko v noci ze spaní nepláče, takže ani tyto další představy nejsou nejspíš přehnané.
Ta paní má podle mě oprávněný pocit, že se s ní jednalo jako s kusem masa. Nevím, proč máte potřebu jí to brát.
Předchozí