Přidat názor k článku Svatební...

Opravdu to není tak dávno, 27.7 2007, po 13 a půl letech společného soužití, 2 společných dětech(11 a skoro9), 1 rozvodu a dávné přísaze, že už NIKDY. Přesvědčilo nás společné zdanění manželů (to nám předevčírem zrušili) a hlavně to, že i po těch letech je nám spolu fajn. K oltáři mne vedl syn, mého muže dcera, jediná v nadýchaných svatebních šatech. My ostatní byli oblečení country a kovbojsky. Trochu jsme museli bojovat proti předsudkům typu: svatba v bílém, on nebude slavnostní oběd?, to budem vážně na zahradě?. Ale pozvali jsme jen ty na kterých nám záleží a máme je rádi, takže jsme strávili báječný den plný dětí, zvířat, koupání v bazénu, srandy, grilování, kytary a písniček. Většina svatebčanů spala na zahradě ve stanech a v sobotu jsme decentně pokračovali. Taky s tím byla spousta práce, ale svatba nás nepřeválcovala. Přeju každému, ať si může dopřát svatbu po jaké touží.
PS: Jen si nerozkopejte půl baráku jako my(předěláváme), nevypadalo to nejlíp. L