Přidat názor k článku Nosit či nenosit, to jest, oč tu běží

Majdo, Tvůj článek mi připomíná naše peripetie před rokem a něco. O tom, že novorozenci skoro celý den prospí, se mi mohlo jen zdát... Agátka ve dne nespala vůbec a řvala a řvala a řvala. Jediné co zabíralo, bylo houpání na gymnastickém míči (já ji chovala a skákala při tom na míči), děs, záda mám od té doby bolavá až hrůza. Ale v noci spinkala jak andílek, v postýlce, kde i sama bez remcání usínala (a to jí naštěstí zůstalo).
Ale proč píšu - bude jí pomalu rok a půl a já pořád marně čekám na tu chvíli, kdy se mě nabaží a vydrží aspoň chvíli beze mě. Nemůžu ani uvařit ani nic, protože mi neustále visí na nohách a řve, že chce být u mě. A když si hraje a já se nenápadně vytratím, tak to okamžitě zjistí a s příšerným jekotem mě běží hledat. Jak některé maminky podotknou, je prostě rozmazlená, ale jak z toho ven?