Přidat názor k článku O radosti z dětí

Tak jsem si přečetla krásný článek o tom, že někde existuje "malý ráj pro maminky" a uvědomila si, že i tady se to mění k lepšímu, ale že se musíme ještě hodně věcí učit od jiných národů. Pak jsem si přečetla názory na tento článek a je mi z nich smutno. Čekala jsem reakce "u nás se to už taky zlepšuje". A místo toho... radši nemluvit. Myslím, že kdyby podobné postřehy napsala maminka, žijící např. ve Francii, byly by reakce naprosto jiné.

Mám několik přátel z arabských zemí. Jsou velmi milí, vlídní a pohostinní. Z jejich chování k dětem se stále ještě ledacos učím. Je úplně jiné, ne lepší nebo horší, ale jiné. Arabové sami jsou jiní, v něčem lepší, něco je pro nás nepřijatelné. A stejným způsobem vnímají oni nás. Ten článek je o tom lepším, o tom, z čeho my bychom si mohly vzít příklad. Proč hned útočit, že to a tamto je u nich horší?

Za ty roky jsem se je trochu naučila chápat a mít je ráda i s tím, co se mě jako Evropance tak úplně nezdá. (Koneckonců, oni mě také vřele vítají, ikdyž mám na sobě, pro ně zcela nepřijatelnou, minisukni.) Máme ale velký spor. Oni naši zem považují za rasistickou. Více rasistickou než třeba Německo, kde nyní bydlí. Mě to mrzí a neustále se je snažím přesvědčit o opaku. Ale po přečtení některých vašich reakcí... Asi jim budu muset dát za pravdu.

A ještě jedno bych chtěla dodat. Neexistují jen křesťané a muslimové. Na světě je více rozličných kultur a všechny se musí naučit vzájemně se respektovat. Nemusíme chápat, ale můžeme respektovat. A je na nás, abychom to naučily své děti, protože pokud to neuděláme, bude ten náš svět stále horší.

A ještě mi nedá, abych nepíchla do některých zde píšících "Američanek". Jak už někdo řekl přede mnou (tuším Erazim Kohák) podle mého názoru právě americká mezinárodní politika svou arogantností způsobila, že svět je tam, kde dnes je. A to si myslím při vší lítosti, kterou cítím ke všem obětem různých teroristických skupin ve všech částech Země.

Ale doufám, že jsem vás tu moc neotrávila svým mentorováním :-). Toto jsou stránky maminek a já se na ně chodím juknout jako maminka. A tak jsem doufala, že se dočtu a podělím o radost z dětí a přišlo mi líto, že to tak není... a to už su zase na počátku mého příspěvku :-)))

Čauky. Míša