Přidat názor k článku Nosit či nenosit, to jest, oč tu běží

Já to mám taky tak jako ty....

Jako malé miminko syn vstával v 5h ráno a usínal ve 21h večer.
Přes den nespal a to prý spí novorozenec skoro pořád....
Nechtěl být v šátku ani v baby vaku, tak jsme celé dny seděli v křesle a chovali, tulili...

Hezky jsme si ho vymazlili a teď v 19 měsících příjde a řekne mami tulit a chce ke mě do náruče a hladí mě a pusinkuje.
Jednou jsme byli na hřišti a on tak ke mě přišel a řekl mami tulit a nějakej chlapeček na nás zíral a ptá se svojí maminky "co to ten chlapeček dělá, co je to tulit?" Bylo mě toho chlapečka líto :(( Stál vedle nás a smutně se na nás díval......

A k tomu, že se tě namůže malá nabažit...
Syn se mnou chodí i na WC.
Mě to nebadí. Všechno dělá se mnou. Když vařím, buď sedí na lince a taky vaří (něco přebírá, dám mu misky, vařečky, tak míchá, přelívá vodu atd...) nebo stojí na stoličce u dřezu a něco umývá (zeleninu, plastový nádobí...) a jsme spokojení oba.
To samý s úklidem, nebo prací na zahradě, má svoje nářadíčko (vysavač, mop, smeták, sekačku na trávu, motyčku, kolečko...) a všechno děláme spolu i když mě to trvá 5x dýl. Mě to nevadí.

Nejkrásnější je, když příjde, obejme mě a řekne "mami mijuju tě" no z toho jsem pokaždý dojatá.

Manžel říká "užívejme si, dokud se s náma chce tulit, dokud se s náma chce pusinkovat a dokud nás potřebuje a chce naši společnost. Čas letí rychle, za chvilku bude v pubertě a pak nám řekne -ty mě sereš, dej mě pokoj- a zavře se v pokojíčku...." a má pravdu.
Nebo ne?