Přidat názor k článku Svoji dceru jsem nikdy nespatřila

Nikol, velmi s tebou soucítím. Před lety jsem prožila něco podobného a bylo to taky hodně těžké. Ano, čas je dobrý lékař a postupně to přestane tolik bolet, ale chápu, že v této chvíli je ti tahle věta houby platná :-( A stejně nikdy nezapomeneš... Hodně pomůže narození dalšího děťátka, takže tě chci povzbudit - jakmile to bude zdravotně možné, pusťte se "do díla" :-) Další dítě by už mělo být v pořádku - je nepravděpodobné, že byste měli smůlu i podruhé.
Co poradit, nevím. Mně pomáhalo, když jsem se z toho mohla vypovídat - takže najít soucitné srdce a ucho a vybrečet se. Sice to může vypadat, že takové hovory to všechno jen rozjitřují, ale dle mého názoru ten smutek prostě potřebuje odplynout a ne jen potlačovat v sobě.
Je dobře, žes napsala sem na rodinu. Jestli chceš, podívej se na stránky www.anjeliky.sk - založila je před lety jedna maminka (Slovenka), která přišla o svou prvorozenou dceru taky při porodu. Je tam její příběh a chodí tam i hodně dalších maminek s podobným osudem. Asi si tam pobrečíš, ale možná ti to pomůže.
Jestli jsi věřící, tak se za svou holčičku určitě modlíš. Pokud nejsi věřící, ale víra tě neodpuzuje, zkus oslovit někoho věřícího ve svém okolí, aby se za tvé miminko pomodlil - sám nebo s tebou. Třeba ti to pomůže...?
Myslím na tebe a přeju hodně síly a zdraví. Drž se!