Přidat názor k článku Svoji dceru jsem nikdy nespatřila

Ahoj Nicol,
zrovna ted mě moje dvě děti(6 a 10 let) hrozně nazlobili, ale ihned jsem si uvědomila že je to největší dar je mít vedle sebe. I když manželství se mi zrovna moc nedaří, v těhotenství mé holčičky ode mne manžel dal ruce pryč, protože má tchně ho přesvědčila že není jeho a i tak začínám chápat že to hlavní je že je mám. To co se ti stalo je mi hrozně líto, po přečtení tvého příběhu mě bolí srdíčko a nedokážu si představit tvou bolest ale hrozně ráda bych ti chtěla napsat že věřím Vám oběma, že krizi zvládnete, že zustanete spolu a budete jeden druhého podporovat ve vašem smutku a nakonec miminko přijde a víc miminek. Ze své vlastní zkušenosti vím, že rány se sice hojí ale jizvy zustávají. Časem už to nebude tak bolet, ale nikdy nezapomeneš. Doufám že se časem naše zdravotnictví změní a že bude možnost se rozloučit se svým miminkem které nedostalo ten dar žít mezi námi.Ale jen v nebíčku jako andělíček. Držím Vám oběma moc palce přeji spoustu dalších dětí a hlavně vuli žít dál. Hodně plakejte a přitom se milujte a uvidíte časem bude lépe. Pevně v to věřím za Vás. A budu na Vás myslet i na všechny kdo tuto bolest musel prožít Katka