Přidat názor k článku Svoji dceru jsem nikdy nespatřila

právě jsem přečetla váš článek o vaší bolesti,brečím tu jak želva,málem mě to také potkalo,ale miminko se nechtělo dát,tak teď je tu s námi a moc zdravý,jsou mu 4,5 měsíce a je to i v něm,vůbec beze mě nechce být a tak si ho pořád chovám a každý jen říká,že ho rozmazluji,ale není to tak,jen potřebuje víc lásky.
Jak k tomu došlo,mám už 2 zdravé děti,páreček,ale ani nevím jak a prostě jsem otěhotněla,věděla jsem,že si ho nechám,ale moje mamka to nepřijala,měla jsem pak problémy,i 2x krvácení,jednou v 11tt a pak těsně před vánocema,to už bylo kolem 5 měs.,věděla jsem ,že o něj nechci za žádnou cenu přijít,i když o něj babička nestojí,já ho už milovala,když byl v bříšku,tak jsme spolu bojovali,aby vše dopadlo dobře,také mi pomohl homeopat se všemi problémy,i s krvácením a vše nakonec dobře dopadlo.Babička ho sice do dneška nepovozila v kočárku,a kdybych jí nenavštívila,což je zřídka,tak si ho ani nepochová,je vidět,že se mu u ní moc nelíbí,tak jsme raději spolu doma a se sourozenci a tatínkem,tam je nám nejlépe.Je to náš MILÁČEK .
Přeji vám,aby se váj jizvy na srdíčku brzy vyhojily,ale nikdy ne dcerku nezapomínejte,i dalšímu miminku,které vám moc přeji o ní vyprávějte už v bříšku,jen tak se vám uleví a i to nové miminko vás pak lépe pochopí,i váš strach o něj.
Do budoucna vám přeji hodně lásky a štěstí do života,zase bude dobře,uvidíte.