Přidat názor k článku Prečo (ne)očkovať proti TBC v pôrodnici

Já mohu jen poděkovat za pěkně a vyváženě napsaný článek. K otázce zda se skutečně zjišťují kontraindikace proti očkování BCG vakcínou v porodnici mohu přidat svou, poměrně čerstvou zkušenost.

Vzhledem k tomu, že skutečnosti uvedené v tomto článku mi jsou známy, před porodem syna jsem se přikláněla k tomu, že ho v porodnici naočkovat nedáme. Nezodpovídám za něj ale jen já a manžel byl nerozhodný a spíše proti. Takže jsme porodili a otázka očkování zůstávala stále otevřená. Dopadlo to ale nakonec trochu jinak. V pátek večer, den před naším propuštěním mi volal manžel, že naše starší dcera onemocněla infekční chorobou. Bohužel, druhý den po porodu se na brášku byla podívat, takže zde byla jistá pravděpodobnost nákazy miminka. V tu chvíli bylo rozhodnuto : očkovat se nebude, oba jsme zdravotníci a shodli jsme se na tom, že nejlepší bude vyčkat po dobu odpovídající inkubační době inkriminované nemoci a až si budeme jisti, že malý je v pořádku, necháme naočkovat. Den propuštění připadl na sobotu a když přišla službu konající dětská lékařka, naše rozhodnutí i jeho důvody jsem jí sdělila. Přišlo mi to logické. Ovšem paní doktorka pravila, že jsem si to měla domluvit s pediatričkou, která na oddělení stabilně patří. Vzhledem k tomu, že ta je přítomna pouze v pracovní dny 8 hodin denně, těžko jsem to mohla zvládnout. Takže nastalo dohadování. Lékařka mi sice radila dceru z domova odvézt k babičce, aby nebyla s malým v kontaktu, nicméně byla přesvědčená o tom, že se malý nenakazil a ona ho tím pádem naočkuje. Nesouhlasila jsem, takže jsem si vyslechla litanii o nezodpovědnosti, hrozící smrti miminka prakticky už za rohem porodnice, o pochybné inteligenci ani nemluvě. Opravdu "balzám" na duši šestinedělky. Nicméně jsem neustoupila, byť psychický tlak ze strany MUDry byl značný. To, že propuštění proběhlo v podstatě idylicky přičítám zejména tomu, že jedna z dětských sester, které se na mě jako na exota přišly podívat se zeptala na důvody a když jsem jí situaci vysvětlila a ujistila ji, že a priori neodmítám očkování, ale využívám legální možnosti naočkovat dítě ve lhůtě 6 týdnů po porodu, uklidnila se a pravděpodobně v tom duchu informovala své kolegyně, protože od té doby byl klid. Naše dětská MUDr. s naším rozhodnutím jedině souhlasila, po měsíci nám domluvila očkování u nás v porodnici a když jsme šli v necelých 5 měsících na kontrolu jizvy na kalmetizaci, sestřička už na nás čekala jako na přírodní úkaz. Malému totiž přišly na kalmetizaci celkem 3 kartičky - jedna s textem "matka odmítá kalmetizaci", na základě které by prý měla kontaktovat sociálku a kterou pravděpodobně odeslala propouštějící lékařka. Následovala karta s textem "nekalmetizován", kterou nejspíš odeslala ona stabilní lékařka poté, co se v pondělí po propuštění seznámila se situací. A jako úplně poslední dorazila karta s datem kalmetizace. Takže nakolik se hledají, či nehledají kontraindikace si nejsem jistá - nejspíš jak kde. A rodila jsem ve velké pražské porodnici.

Takže já děkuji za článek, doufám, že situace se konečně změní a pokud ještě někdy půjdu do porodnice pro miminko, den propuštění si budu pamatovat JEN jako úžasný návrat domů s malým človíčkem. Hodně mě mrzí to, že v případě očkování nenastupují v komunikaci s rodiči podložené a vyvážené argumenty, ale zastrašování a katastrofické scénáře, ne zcela vycházející z podložených faktů. Což ovšem není jen případ TBC, ale to je již jiné téma.