Přidat názor k článku Nosit či nenosit, to jest, oč tu běží

Ahojda Majdo,

mám 4,5 měsíčního klučinu. Teď je už fan - jakmile začal víc vnímat (2. měsíc) začal být samostatnější a tím jak se snaží obějiv celý svět tak mám víc a víc času na jiné záležitosti.
Na začátku to bylo opravdu náročné. Přes den plakal a nemohl usnout a večer když usnul u kojení nebo v náruči, tak sotva jsem se nahla nad postýlku, tak byl vzhůru. Nakonec to dopadlo tak, že jsem chodívala spát s ním. V mojí posteli se mu dařilo nejlíp. Jeho postýlku jsem měla hned u postele a po nočním krmení jsem ho do ní už mohla dát. A časem tam spal už od začátku s tím, že já byla vedle něj v mé posteli. Nemohla jsem ho nechat ve své posteli, protože jsem se potom vůbec nevyspala. Časem už i usínal sám a nyní to vypadá, že ho v noci budím já, když se otáčím. Takže jsme ho víkendu nechali spát samotného a to se probudil na jídlo jen 2x:o)))
Moc nám na prdíky pomohly kapky SAB - dávala jsem mu je jen při potížích. A hlavně nám pomohlo, že jsem začala každý den pít fenyklový čaj. Potom jsem taky koupila takový křesílko pro mimísky s hrazdičkou co hraje. Nejdřív se mu hrazdička nelíbila, protože neviděl na mě, ale teď má hrací hrazdičku moc rád. Příšlo mi, že právě v tom křesílku začal být aspoň trošku samostatný a já začala normálně fungovat.
Přeji Ti hodně sil a určitě věř tomu, že bude líp...
Mišena