No jo a nebude to už pozdě? Já si to také pořád říkám, protože článek mi mluví z duše. Teď v létě to ještě šlo, ale zase začíná ten kolotoč rutina a večer padám únavou na hubu. Jakmile aspoń jedno dítko z těch tří broučků de k babičce máme spoustu jiných povinností a jsme stejně vyčerpaní jako když je nás plný počet. Hrozně moc pomůže aspoň takový článek, že si člověk uvědomí, že na tom není sám podobně. Někdy si říkám, že asi dělám něco špatně, že to prostě nezvládám domácnost a tři děti, protože mi nějak málo energie zbývá na manžela. On si drahý zatím nestěžuje, jen někdy spíš z legrace, ale co když mu to jednou vadit začne? Mě také zchází to mazlení, něžnosti a rozhovory, vše se točí jen kolem dětí a to je právě ono neříkat si jen zítra, zítra to bude určitě jinak. Proč si člověk nenajde čas a energii pro toho, pro koho té energie ještě nedávno tolik měl??
Předchozí