Taky mi přijde že ten manžel v tom výčtu večerních činností nějak nebyl zahrnutý....
U nás teď nastala situace, že když okolo osmé uložíme dítko (zatím 1), já se "vrhnu" na ten úklid (možná zbytečná energie namítnete, ale mě hrozně ubíjí nepořádek, zvlᚍ ráno když vstanu, takže si večer udělám čisto aby moje vstávání bylo aspoň trochu příjemné), manžel se "uklidí" k TV, pak si s ním jdu chvilku popovídat, a pak už mě volá moje práce na PC... které musím věnovat tak 3 h denně.... Občas bych si k němu moc ráda lehla, ale to pak moje práce nabere skluz který se špatně dohání (soustředěně pracovat doma s pobíhajícím dítětem je utopie).
Taky mám někdy pocit že mluvíme jen ve větách "zařídit, udělat,.." Ten sex je tedy už lepší (ten první rok jak tu někdo píše to byl pro mě spíš ten "stranický úkol" - to s tím odvyknutím je velká pravda), dokonce jsem zjistila že pokud se probudím ve tři ráno ... je chuŤ na obou stranách ....
A pozor na tu "těžkou romantiku" ve dvou, pokud dáte dítě k babičce... Taky jsem si to malovala, a pravdou bylo, že po dvou letech starosti o dítě byly čtyři dny jen s mým drahým takové.... zvláštní, trochu nucené, trochu zoufale plánované (já natěšená na aktivity, chození, výlety, on na odpočinek).... takže romantika se moc nekonala. Je dobrý se nad tím zamyslet než vyrazíte a neočekávat že se automaticky dostaví
Předchozí