Jsem na tom podobně. Sice nemáme dvojčata, ale princip je stejný. Dítě zabere veškerou energii a na manžela moc nezbyde. Když je malá vzhůru, maximálně se jí věnujem. Nějaké dlouhé rozhovory jaksi moc nepřichází v úvahu (jsem ráda, když dokončím větu nebo aspoň myšlenku). No a když pak usne, jsem tak ráda, že je klid a že mám čas pro sebe, že se přiznám, že si radši přečtu kus pěkné knížky nebo prostě padnu a spím. Prostě s dítětem je to jiné, člověk myslí míň na sebe i na partnera, času je taky míň a je to otázka priorit, čemu kdo dá přednost...
Předchozí