Přidat názor k článku Nosit či nenosit, to jest, oč tu běží

Měli jsme to před šesti lety podobné, syn stále vyžadoval pozornost. Šátek jsme tehdy ještě neměli, ale přesto jsme ho často chovali na rukou. Na poznámky, NEROZMAZLETE SI HO, jsme nereagovali. navíc nebyl ani spací, noc v kuse prospal až několik měsíců po druhých narozeninách. Doteď toho nošení nelitujeme. Má s námi a obzvlášť s tatínkem (ten zvládal nosit déle) velmi úzký vztah, je hodně samostatný atd. a myslím, že je to určitě tím, že jsme syna nenechávaly zbytečně dlouho brečet a hlavně ne o samotě. Ale každé dítě je originál...Tak jen tolik pro srovnání. U dcery, která už teď (2 měsíce)je o poznání klidnější, se chování také nevyhýbáme.