Přidat názor k článku Manželka a matka v jedné osobě?

Postupně pročítám všechny reakce a vidím, že mnohde je situace stejná nebo podobná. Taky já přesně tohle prožívám. Jsem sama na své dva syny, manžel je od rána do večera v práce, někdy i soboty a neděle. Když příjde domů, nají se, sprchne a usne u televize. Na celou domácnost jsem sama (dům, zahrada na vesnici), pokud je něco potřeba udělat kolem domu, dělám to já, včetně sečení trávy, skládání dřeva, práce na zahrádce, ... Někdy mi připadá, že jsem já a děti a teprve někdy se k nám na schvíli připojí manžel. Večer je tak unavený, že o nějakém společném programu nemůže být ani řeč, oba jsme rádi, že si můžeme jít lehnout. Manžel měl před lety dopravní nehodu a měl přeražené obratle, nosní přepážky (mimo jiné) - strašně kvůli tomu chrápe a čím je unavenější, tím je to horší. Dokud jsme neměli děti, tolik mi to nevadilo. Teď mám tak křehké spaní, že se prostě spolu nejsme schopní celou noc "vyspat". S prvním synem s námi ještě spával v ložnici, pak byl nemocný, nechtěl nás nakazit, odstěhoval se do druhého pokoje a už tam zůstal. Zjistil, že se mu tak lépe spí, více si odpočine. Bohužel to tak zůstalo dodnes. Narodil se nám druhý syn, ... dnes spím já s mladším v ložnici a manžel se starším v dětském pokoji. Tím si připadám ještě více sama, na chvíli se třeba příjde přitulit, ale na povídání náladu taky moc nemá a po chvíli raději jde spát vedle. Připadá mi, že jsme se docela odcizili dříve jsme se k sobě tulili, ... přitom máme pěkný vztah a k dětem také. Také já zjišťuji, že dávám hodně lásky mezi syny a manžel je až někde vzadu. Hodně se to projevilo také v sexu. Manžel by mohl pořád, ale já když jsem unavená (spíš psychicky, naši synové jsou pořádná kvítka), náladu teda zrovna nemám, v poslední době už si připadám jako nějaká frigidka, nechci totiž vlbec a musím se hodně přemáhat, aby vůbec něco bylo. Taky se snažím o nápravu, někdy to jde lépe, někdy se nechce vůbec, někdy rezignuji, pořád mám pocit, že do manželství, partnerství, rodičovství dávám více já, ... jsme spolu 8 let, z toho 5 let manželé (pominu to, že se známe od dětství). Když si vzpomenu na začátky našeho vztahu, ... a jaká se s námi stala změna. Může za to rodičovství? Každopádně je to asi problém všech dnešních maminek, někde více, někde méně a taky si to každá jinak připouštíme. Hlavně vydržet - radí mi ostatní zkušené maminky, nejkritičtější doba je, když jsou děti malé, pak se upraví i vztah mezi partnery. Chce to ale snahu, toleranci, trpělivost ... - u obou.