Já plácla 3-letého chlapečka po zadku, přes zimní bundu, a to proto, že praštil větví malého pejska, který mu nic neudělal. Nesnáším prostě, když někdo někomu ubližuje, a to ani zvířatům. Věděla jsem, že je to v rozporu s mým postavením v rodině a předpokládala, že si budu balit kufry. Maminka toho chlapečka se ale postavila za mě. Od té doby jsem se naučila s dětmi mnohem lépe komunikovat, za pár měsíců mi stačilo na ně jen zvednout hlas. Byly to výborné děti a nikdy jsem je pak od této události neuhodila. Proto věřím, že věci se dají řešit i jinak, jen člověk musí mít snahu vysvětlovat a naslouchat.
Předchozí