Přidat názor k článku Srážka

Autorka článkuje holt nejdůležitější a nejublíženější na světě. Když jsem byla těhotná a bylo mi zle, tak jsem si o sednutí řekla. Což jsem v prvním těhotenství musela uplatnit hodně často, protože jsem byla na rizikovým a i běžná cesta k lékaři se měnila v horor, auto jsem nesnesla vůbec a mohla jsem jet v podstatě jenom tramvají. A když se mi stalo, že to dotyčný "okecal", tak mi to bylo jedno, byla jsem ráda, že sedím. Když mi špatně nebylo, tak jsem klidně stála i v narvaném tolejbuse, protože jsem jezdila do práce a později jet prostě nešlo.
U lékaře jsem nikdy nečekala, jenže jsem mu předem zavolala, že jedu a jsem těhotná a on mi řekl, jestli mám jet hned, nebo za hodinu a pak jsem čekala jenom než vyšel pacient, který byl právě v ordinaci. A nikoho v čekárně jsem neprosila a nikdo neřekl ani popel. A když jsem měla mimina, tak jsem to dělala stejně - prostě jsem se s doktorem domluvila, že přijedu a nebyl problém.
Ad hladové dítko v autě - buď něco chci, nebo ne. Evidentně jsi to ten den odnést nemusela, tak v čem byl problém? Že i jiní lidi nechtějí čekat?
Ad autonehoda - to že má někdo felicii neznamená, že pro něj není důležitá. A že chtěl zavolat policii je jeho právo. Já jsem taky nedávno volala policii, protože auto, které jsem řídila nebylo moje. I když jsem v něm jela já a moje dvě děti a "nic se nestalo". Odvázaná jsem z toho nebyla já ani ten kdo do mne narazil, ale holt to nešlo jinak. No a pokud jde o hlad mrňouska, tak já bych se nerozpakovala prohlásit, že malý má hlad a šla ho do svého auta nakojit.