Přidat názor k článku Srážka

ahoj, chápu tvoje momentální naštvání, taky mám někdy den blbec a na všechno nadávám :-) Ale dovolím si jenom pár poznámek, protože tohle všechno aktuálně dobře znám (jsem na MD):
1. na úřadě mají těhotné přednost stále, jen se to nikde nezveřejňuje. Nicméně kdybys šla k okýnku nahlásit, že jsi těhotná, jestli tě můžou vzít přednostně, udělají to. Mně to aspoň tak fungovalo.
2. MHD je kapitola sama pro sebe, mě taky sám od sebe pustil někdo jen párkrát, někdy jsem radši stála, ale jindy si fakt sama řekla, jestli by mě někdo mohl pustit (velmi slušně, pochopitelně). Vybírala jsem si teda lidi, u kterých jsem tak nějak čekala, že mě nepošlou někam :-) A zas platilo, že na požádání mě vždycky dotyčný pustil.
3.když jsem jako těhotná musela jít k praktické doktorce v době chřipek a měla strach z nakažení, prostě jsem jí předem zavolala, vysvětlila situaci a ona mně řekla, kdy přesně mám dojít a že si mám zaklepat a vzala mě bez čekání.
4. cestování s kočárem MHD se neboj. Jo, jasně, musíš si říct o pomoc a kolikrát snést, že tě dotyčný odmítne, no ale co naděláš, tím nás neubude. Dá se to, já jezdím často a jen jednou mně tramvaj ujela, protže nikdo nechtěl pomoct, jinak jsem se tam vždycky dostala a to jsem dřív nebyla nijak průbojná, spíš naopak. Ale ono se natrénuješ.
5. ačkoliv jsem dřív nebyla zastánce kojení na veřejnosti, záhy jsem poznala, že to bych jinak musela jenom sedět doma :-), takže jsem kojila mrně kdekoliv - na úřadě na lavičce, v parku, v obchoďáku... prostě kde zrovna malá dostala hlad, čímž jsem získala spoustu času navíc na obíhání, zařizování atd, protože jsem se nemusela bát jejího hladového breku.
6. zjisti si, co všechno stačí zaslat poštou - já jsem osobně nesla na úřad jen žádost o rodičák.

Takže chci jen říct, že téměř všechno jde zařídit ke spokojenosti matek, jen se člověk nesmí spoléhat na to, že osattní vycítí, co potřebuješ. Prostě si o všechno řekni a uvidíš, že lidi budou reagovat mnohdy nečekaně ochotně a jindy sice neochotně, ale udělají to a to je hlavní!
A taky ti přeju už žádnou nehodu, člověk se musí s prtětem v autě koncentrovat tisíckrát tolik - přece jen veze svoje zlatíčko a navíc je mnohem víc rozptylován, takže držím palce, ať to byla první a poslední nehoda!