Přidat názor k článku Svoji dceru jsem nikdy nespatřila

Jinak jsem nenapsala,ze mam dvou letou Terezku,kterou mame take do slova vymodlenou.Vse zacalo v r.2000,kdy jsem poprve zjistila jsem ze jsem tehotna,s pritelem jsem se chteli vzit,ale co osud nechtel,potratila jsem,tusim ze v 7tyd.Prisel plac,zhrouceni celeho sveta,nesmyslne slova a vety..pripadala jsem si jako blazen.Po case prislo druhe tehotenstvi,ale i tady byl potrat asi v 8 tyd,opet se vse opakovalo a po delsim case... co cert nechtel.Dalsi tehu.Miminko se drzelo.V podstate mi neudelali nikde a nikdy vysetreti (myslim z tech predchozich tehu).Az teprve ted.Na gyn mi delali ultrazvuk a dr zjistila,ze mimi ma neco s pateri(muze to byt i kyla),okamzite me poslali do Usti nad Labem do geneticke poradny.Po dvou nezavislich utrazvukach zjistili,ze miminko ma rozstep patere,poskozeny mozek,srdce,mongoloismus a hlavu ve tvaru citronku.Na miste jsme se s pritelem zhroudili.Do slova.Byla jsem rozhodnuta,a ze si mimi necham,at je takove a nebo makove.Chtela jsem mit strasne miminko a po tech potratech asi i za kazdou cenu.Dr mi rikali,ze pokud si ho necham a rozhodnu se miminko donosit,porod bude cisarskym rezem a uz nikdy bych nemohla mit deti.Zjistila jsem si na internetu a dokonce mi doktori rikali,ze miminko s takovyma vadama se nejdele dozilo 6 mesicu.V podstate mi to bylo uplne jedno.Chtela jsem ho,milovala jsem ho a pet mesicu jsem ho nosila pod srdickem.Aby me vsichni presvedcili,nosili mi obrazky techto deti,clanky atd.Plakala jsem a byla jsem nestastna.Rodina mi dala na vyber.Bud my a nebo to dite.Udelali to schvalne,vim ze by mi pomahali a ja je za to nenavidela.V podstate jsem mela uz jen 14 dni na rozmysleni.Pak bych ho pry musela donosit ci co.Kazdopadne tlak ze vsech stran,psychicke vycerpani a to vse me donutilo jit na zakrok,ktery je pry v podstate jakoby porod.Nastoupila jsem do nemocnice do Usti,dali mi par leku,injekci a ja nevim co vsechno.A bylo.Prisel den D.Odvezli me jak tomu rikaji na sal.Byla to malicka mistnustka jen odlazdickovana,lehatko,umyvadlo a jinak nic.Prisli na me bolesti a ted to vsechno zacalo,to neznamo,strach a tak.byla jsem tam uplne sama,praskla mi voda a ja si neuvedomila co to je,vyplasene jsem zazvonila na sestru od ktere jsem dostala vynadano,pri shlednuti odvetila "to je jen voda" a odesla.V krecis,ac jsem mela epidural,jsem se kroutila a na jednou jsem mela mezi nohama malicke stvorenicko,ubrecena a vystresovana jsem zvonila opet na sestru,prisla odstruhnout snuru,moje malicke,krasne miminko zahodila do kyble a bylo.Miminko bylo krasne..To byli ty me nejhorsi dny.Po nekolika mesicich prisli na radu geneticke testy a zjistilo se,ze jsme oba v poradku a nejak jsme nechapali co a nebo proc se to stalo.Za nedlouho prislo dalsi tehotenstvi,ktere skoncilo opet potratem v 5tyd.Nakonec prislo dalsi nepodarene tehu.A uplne v zaveru meho dopisu,vam chci napsat..Dalsi tehu jiz seste.Vse probehlo v poradku,byli jsme opet v patem mesici v usti na ultrazvukach a genetickych testech..Do sedmeho mesice jsme cekali na ruzne vysledky atd a najednou v 36tyd jsem odjela do porodnice v Chomutove,kde se mi dne 12.7 2005 narodila holcicka.Jsem stastna,ze ji mam.Je to pekny dablik..
Nadeje umira posledni a ja se presvedcila o tom,ze nakonec vse skoncilo jako v pohadce a mame co delat,aby jsme ji uhlidali.S pritelem po deviti letech planujeme svatbu a druhe mimi a tak doufame,ze nam to vse vyjde.
Vsem drzim palecky a hlavne tobe,ackoliv vim ze uzdravit srdicko trva dlouho..Ale bude to vse dobre uvidis..Drzim ti palecky.
Za pripadne preklepy se omlouvam,letim za malou do postylky..Uz tam haleka a ja chtela dopsat tento pribeh.Snad jsem to nenapsala nejak moc zmatene..
Janina 26let Chomutov