Krásný mužský postoj. Všechny se tu shodujeme, že po čase je vztah jiný. Ale pokud navzájem pochopíme potřeby toho druhého, tak se s tím dá něco dělat. Chápu svého manžela, když nemá na sex chut. Ale na druhou stranu on ví, že já potřebuju jeho blízkost. Výsledkem jsou krásné chvíle, kdy si povídáme smějeme se, lechtáme, hladíme,...Někdy tak usneme, někdy se milujeme. Někdy je to romantika, někdy drsný sex, někdy se nechá uspokojovat jen jeden( a rozhodně se nepočítá kdo víckrát:-). Hodně u toho mluvíme, vymýšlíme příběhy, představujeme si, někdy padají hrubší slova... Ano, nejsem rozechvělá jako před 14 lety, ale už si nemusím na nic hrát. Moje špeky zná za tu dobu důkladně a kdyby mu vadily, tak se mnou není.
Roberte, psal jsi, že je tvoje žena submisivní. Jseš si jistý, že to je opravdu tak? Je to submisivita nebo lhostejnost? Submisivita je věc, se kterou se dá zajímavě experimentovat. Zmínils, že ti budeme (jako ženy) předhazovat, že chlapi jsou úchylní. Já zastávám názor, že každý máme někde v sobě apoň malou úchylku. Možná stojí za to ji vydolovat a okořenit vztah:-)
Jak už jsem psala do jiných diskusí. Je to vše o komunikaci, toleranci, umění vcítit se, naslouchat a maličko se nad sebou zamyslet. A to platí u ženy i muže:-) Třeba právě to, že jsi sem napsal a tvá žena si to možná přečte, ti pomůže začít bavit se otevřeně se svou ženou.
Předchozí