Mému sourozenci se stalo něco podobného a před jejich svatbou taky bylo všechno OK. Problém prostě byl v tom, že spolu chodili krátkou dobu, cca 1 rok, což je dost málo, já říkám "sázka do loterie" - myslím, že za tuto dobu má každý dost síly se přetvařovat, jaký je fajn člověk (Plzák o tom píše taky). Kdyby spolu chodili alespoň 5 let, kdy zamilovanost se postupně změní ve vyzrálou lásku (nebo v mém případě 7 let, z toho 3 roky ve společné domácnosti), tak jdou do svatby 2 lidi, co už se mají jeden druhého docela přečteného. Zkrátka přetvařovat se 5 nebo 7 i více let, tak na to nemá nikdo sílu. A s tím, jestli je někdo bílý nebo Rom, nemá nic co dělat. Brácha i jeho manželka jsou bílí a s VŠ diplomem, oba vyrostli v úplné rodině, mají jen oba totálně odlišnou povahu a do manželství šli každý s úplně jinými představami, který ten druhý prostě absolutně nenaplnil... (bití dětí ani dospělých u nás naštěstí neproběhlo, bohužel chytrá bráchova manželka použila psychický teror, což považuji možná ještě za horší - brácha to po delší době prostě nevydržel, byl v depresi a kolaboval - nemohl dýchat, problémy se srdcem, začal omdlívat, kdekoliv a podotýkám, že ač nerad, byl totálně pod pantoflem, jinak se s ní nedalo vyjít ani domluvit).
Takže když říkáš, že nejdřív byli u Ali všichni spolu kámoši, a pak se to takhle zvrtlo,tak na tom není nic divného, tomu docela věřím, protože u nás se to stalo přesně tak. Jenže bráchova žena po roce známosti křečovitě tlačila na svatbu (mělo mě hned napadnout její divný důvod, proč oznamuje svoji svatbu do novin - tvrdila, že chce dokázat ostatním, co se jí smáli, že se nevdá, že neměli pravdu...).
Předchozí