U nás porod začal taky celkem rychle,vypadalo to slibně, že za pár hodin bude vše odbyté.Pak ale kontrakce zeslábly, dostala jsem oxitocin, ale málo platné.Zkoušela jsem tlačit, a asi tak po dvou hodinách zavolali primáře a na jeho větu "budem to muset povytáhnout" nikdy nezapomenu. Následoval vakuumextr. a jako bonus kleště, na břicho mi lehla PA s dalším doktorem. Malý měl 3,70kg (podotýkám, že jsem drobnější postavy), měl zakloněnou hlavičku a 2x omotanou pupečn.šňůru.Díky Bohu, dopadlo to dobře,žádné kříšení ani hypoxie, jen ještě celé šestinedělí jsem měla problém si sednout(šitá jsem byla snad až za ušima:-) )PA byla skvělá, uklidňovala mě po celou dobu, dávala mi poslechnout ozvy dopplerem, a vytrvala u nás až do konce, ikdyž jí zrovna končila směna.Manžel byl svědkem všeho toho dění,statečně to na sále ustál(sám se divil, že ho nevyhodili) a malého si hned po ošetření pyšně pochoval. Synek je naše šikovné a usměvavé sluníčko,pěkně lumpačí, preventivně sice jezdíme na kontroly na neuro, zatím je zdá se vše v pořádku. I když náš první porod nebyla procházka růžovým sadem,měli jsme asi kliku a za tu fušku to stálo.Kleště asi byly opravdu jediným řešením, sama bych to nezvládla, přiznám se ale, že pověstný červík pochybnosti taky zahlodal, zda se tomu všemu dalo předejít, např.cř. Přeji všem maminkám pohodové mateřství a jejich drobkům hodně zdraví a štěstí.
Předchozí