No,asi je hezké,že se medici učí "nové" věci ,ale v praxi je stejně nesmějí použít.Můj švagr je lékař a ze školy vyšel s nadšením, nesmírně ambiciózní a pak po půl roce v nemocnici (ne tedy v porodnictví,ale na tom asi nezáleží) všechno nadšení splasklo..sice dál studuje všechny nové knihy a dál se vždělává,ale v podstatě je to jen pro něj,nikoli pro pacienty-svůj názor v nemocnici možná říct smí,ale stejně ho nikdo nebere na vědomí nebo mu to zatrhnout,vynadají....teĎ asi po dvou letech v nemocnici je z toho dost zklamaný,ale v podstatě s tím nemůže nic dělat, musí se podřídit(musím ještě říct, že úžasně inteligentní a je superdoktor i přes všechny překážky,ale nebylo by to lepší bez těch překážek?).Nevím,jestli je to tak všude,ale obávám se, že ve větší nebo menší míře ano....to mi připomnělo scénu z Básníků - pamatuje na Štěpánka a na primářku v nemocnici,která ho nechala vyhodit.....?:-)
Předchozí