Přidat názor k článku Jak jsem “alternativně” rodila v Českém Krumlově

souhlasím
myslím, že je v nás stále hodně zakořeněná představa, že lékař je skoro jako pán Bůh, všechno ví, musíme ho plně respektovat, poslouchat, nepochybovat, nevyptávat se a být vděčni, když bude tak hodný a vysvětlí nám (ne latinsky) co nám je a proč předepisuje zrovna to, co předepisuje...

většina nastávajících matek má obavy o své dítě, samozřejmě všechny chceme porodit zdravé dítě, bez komplikací, bezpečně, a to je dobrá půda pro zastrašování a umělé vyvolávání strachu z jiného než medicínsky vedeného porodu (ani nemusí jít o porod doma)

moje osobní zkušenost: asi tak v 8. měsíci (bezproblémového) těhotenství se mě můj gynekolog zeptal, zda mám už vybranou porodnici, řekla jsem mu, že jsem se rozhodla pro přirozený porod v malé porodnici (vyhlášené přirozeným přístupem k porodu a rodičkám) asi 100 km od Prahy. Jeho reakce byla velice nepříjemná, v podstatě mi vynadal a vysvětlil mi, že jsem nezodpovědná matka, která je ochotna riskovat zdraví dítěte, protože tato porodnice není dostatečně vybavena. Ve chvíli, kdy probíhal jeho monolog (já jsem vůbec neměla šanci zúčastnit se) jsem stála polonahá před gynekologickým křeslem. Bohužel absurditu té situace a nevhodnost jeho chování jsem si uvědomila až když jsem odešla z ordinace. Cítila jsem se velice nepříjemně a poníženě a k tomu lékaři už jsem nikdy nešla.
V té nevhodně vybavené porodnici jsem pak prožila, sice náročný (jak jinak), ale krásný porod a vlastně i celý pobyt. Teprve po vlastní zkušnosti jsem si plně uvědomila, jak moc je při porodu důležité přívětivé, intimní a bezpečné prostředí.

a obecně bych řekla, že vliv psychiky na zdavotní stav pacienta je bohužel lékaři v České republice stále podceňován nebo vůbec není brán v úvahu