Mam pocit, ze presne to same jsem prave popsala ve svem clanku. Zajet do porodnice driv a vsechno vyplnit. A s personalem jsem komunikovala jak jen to slo. Muj clanek nemel byt vyjadrenim nespokojenosti, byla jsem nakonec i docela spokojena. Bajecne jsme si po porodu na porodnim sale pokecali s jednou porodni asistentkou. Stejne stesti ovsem nemela moje spolurodicka, kterou jina PA okrikla, at tolik nerve, ze tam neni sama:( Leccos se dalo domluvit az do okamziku, kdy se narodilo dite, pak se uz veci odehravaly vicemene beze me a to me mrzi, ovsem nerikam, ze to byla nejaka tragedie. Na sestinedeli mi uz nikdo nesdeloval, ze jdou rezat pupik, ze jdou pichat TBC... jestli si to preji, ale ... pichli jsme TBC, rezali jsme dneska pupik. Ja bych doma pupik nechala odpadnout a na TBC bych sla pokud mozno co nejpozdeji. Nechtela jsem se na detskem s nekym dohadovat a nervovat se, tak uz jsem proste nechala veci plynout.
Porod samotny byl hezky, to co prislo po nem uz mene. Nejsem zadna fnukna, ale pobyt v nemocnici byl pro me dost narocny a nechapu, proc bych nemohla dny s cerstve narozenym miminkem travit doma tak, aby o me pecovala moje rodina. Proto jsem take zastankyni ambulantnich porodu a pokud pri mem pristim porodu nebudou jeste fungovat porodni domy nebo se neodvazim porodit doma, doufam, ze najdu odvahu vyhadat si odchod domu hned po porodu. Nikomu neberu to, ze byl v porodnici spokojeny a nikoho nepresvedcuji, at rodi doma, je to kazdeho vec.
Předchozí