Já jsem také chtěla rodit ambulantně a porodní asistentka, která mě rodila mi dobře poradila, abych si zašla za svou pediatričkou a nechala si napsat potvrzení o převzetí do péče. To jsem udělala. Přestože nemocnici podle zákona lze se zdravým novorozencem opustit v podstatě kdykoliv - všechna vyjádření jsou hezky uvedena v článku - tak je lepší mít to potvrzení aby měl člověk klid. Taky je dobré předem v porodnici nevykřikovat, že chci brzy odejít. Prý se může lehce stát, že si personál v takovém případě něco vymyslí, abyste neodešli. Při prvním porodu to nakonec s ambulantním porodem nevyšlo - proč? to tu radši nebudu rozebírat. Já i miminko jsme byli nakonec úplně v pohodě, ale přeci jen bylo to první děcko a něco se trochu zkomplikovalo, tak jsme se s porodní asistentkou dohodli, že tam prostě zůstanu. Doufám, že to vyjde podruhé a budu miminko už od začátku užívat doma, vařit si domácí jídlo, spát ve své posteli, nemuset po kojení vážit atd. (pozn. v porodnici jsem si připadala jako na pionýrském táboře).
Postup Hořovické nemocnice mi jinak přijde také naprosto hrůzný a nedá se to svádět na sociální pracovnice - které se mimochodem zachovaly také jako naprosté krávy (a za tímto slůvkem si v tomto případě stojím). Když je dobrá vůle tak všechno jde. Já jsem až do svých 17 let vyrůstala za komnačů a z tohohle mi běhá mráz po zádech. Jde o neodpustitelný zásah do práv jednotlivce. Kdyby nemocnice věnovala stejnou energii na ty případy, které to zasluhují - to samé bych doporučila i sociálním pracovnicím.
Předchozí