V Hořovicích jsem rodila už dvakrát a opravdu komentáře o zastaralých přístupech nejsou namístě. Všichni jsou tam maximálně vstřícní. A už vůbec nesedí tvrzení, že lékařům jde hlavně o peníze za obsazení lůžka - já bych při prvním porodu byla zůstala klidně i déle, trochu jsem se tehdy bála, zda doma v péči o syna něco nezanedbám, zda poznám, kdyby bylo málo mléka atd. Přesto, když jsem se rozkojila a syn přestal ztrácet na váze, pustili nás domů, i když - kdyby tehdy chtěli snadno by mě ještě na pár dní přemluvili.A byla jsem v té době samoplátce, platila v hotovosti a ne s takovým zpožděním jako české zdravotní pojišťovny, takže kdyby jim šlo o peníze, mohli na mně a synovi vydělat dost.
Myslím si, že lékařům šlo o to, že matka tady nerozhoduje jen za sebe, ale i za své dítě. A oni prostě měli obavu, že by něco mohlo být v nepořádku - viz ta jejich nejistota ohledně zajištění následné péče). Zkuste si to představit jinak - kdyby se tomu dítěti něco stalo (ať už z jakéhokoli důvodu) a oni na tenhle fakt nezajištění péče neupozornili, přestože o tom věděli, bylo by to přece mnohem horší!!! Opravdu je taková chyba, že nebyli lhostejní a prostě se nespokojili s jedním podpisem?
Chybu vidím jednoznačně na straně sociálních pracovníků a příslušného soudce, ti rozhodli o tom extrémním řešení vrátit matku s dítětem za policejního doprovodu do porodnice.
Předchozí