Přidat názor k článku Jak jsem “alternativně” rodila v Českém Krumlově

Taky jsem trpěla představou,že dvě hodiny po porodu mi syna vezme nějaká sestra a on bude trpět, ale jelikož měl náš prďoch dost silnou novorozeneckou žloutenku, musel pod modré světlo na novorozenecké oddělení. Nemohla jsem ho tam nechat, stála jsem u té jeho modré postýlky ve dne v noci a viděla všechna ta nově narozená miminka, která byla ihned zabalená do teplé peřiny a ve vyhřívaném lůžku pěkně spinkala a nabírala sílu. Když některé polakalo, tak vždy jen chvilku a pak usnulo. A vůbec se mu nedivím, vždyť pro to malé stvoření je porod zrovna taková zátěž, jako pro maminky. Ty malé uzlíčky se dvě hodiny pěkně nahřívají a hlavně únavou padnou za vlast, takže tam nijak nestrádají. Taky bych chtěla napsat, že i přes ten velký shon, který v létě v litoměřické porodnici probíhal, mě nikdy žádná sestra z novorozeneckého oddělení nevyháněla a mohla jsem být s Pavlíkem jak dlouho jsem chtěla. Litoměřice mají fajn lidičky na porodnici, jen ta čistota nebyla úplně podle mích představ./ jedním hadrem celé patro/
A k tomu porodu doma, taky bych to asi nechtěla, z počátku si to člověk představuje podle těch knih, ale realita je obvykle jiná. Já jsem si myslela jak byl můj porod hrozný, ale zpětně ho hodnotím jako bezproblémový a pohodový,v22.30 začátek těch hodně bolestivých kontrakcí a Pavlík byl 01:20 na světě. Taky souhlasím s věčným, je to vše vždy o lidech.Naštěstí v Litoměřicích jsou lidičky bezva a snad se časem najdou i penízky na lepší vybavení. Pavlíkovi jsou 4 měsíce, je to velký pohodář a já moc doufám, že bude mít brzy sourozence. Děti jsou dar a ze mě je moc šťastná mamina.