Přidat názor k článku Po odhalené záměně dětí nás čeká v porodnicích násilí?

AKTUÁLNÍ INFORMACE
Stanovisko Nemocnice Hořovice k předčasnému odchodu matky s čerstvě narozeným dítětem z naší nemocnice během uplynulého víkendu a následné medializaci této události ze dne 26.10.2007

Vzhledem k tomu, že událost je opakovaně medializována, vydává Nemocnice Hořovice následující stanovisko:

Nemocnice Hořovice respektuje individuální porodní plány rodiček a snaží se jim vycházet vstříc. Stejně tak akceptuje možnost individuálních ošetřovatelských plánů péče o novorozence, propouštěné dříve, než je tzv. doba obvyklá. Ve všech případech, kdy součástí ošetřovatelského plánu o novorozence je souhlas dětského lékaře s převzetím a zajištěním další péče, včetně péče dané zákonem, nevidí nemocnice překážek v takovém postupu. K takovým případům v naší nemocnici již došlo a neznáme důvody, proč v uvedené praxi nepokračovat k oboustranné spokojenosti rodičky i ošetřovatelského personálu.
Problém však nastává ve chvíli, kdy nemocnice nemá doloženo zajištění kontinuální zdravotní péče o takto předčasně propuštěného novorozence. Jsme přesvědčeni, že podpis reversu matkou dítěte v řádu hodin po porodu by mohl být relativizován z důvodu možné změny rozhodovacích schopností matky v této době. Jaká je v takových případech právní ochrana pracovníků nemocnice v případě, že by došlo ke komplikacím z hlediska zdravotního stavu dítěte ? Jaká by byla reakce veřejnosti vůči nemocnici v případě, že by došlo ke zdravotním problémům u takto neobvykle brzo propuštěného novorozence?
Přesně v této poloze je náš případ. Matka dítěte sdělila, že péči má zajištěnou svým praktickým dětským lékařem. Přes opakovaná upozornění na možná zdravotní rizika pro novorozence odešla z oddělení proti vůli ošetřujícího personálu cca 4 hodiny po porodu. Událost ošetřující personál řešil ohlášením na Policii ČR, jak standardně činíme ve všech případech předčasného odchodu pacienta bez jeho vzájemné dohody s ošetřujícím lékařem v těch případech, kdy nelze vyloučit bezprostřední vliv přerušení hospitalizace na zdravotní stav pacienta.
V tuto chvíli považovala nemocnice situaci za uzavřenou.
K zásadní změně došlo poté, co byla nemocnice kontaktována ošetřující dětskou lékařkou dítěte, která vyjádřila obavu o zajištění zdravotní péče o dítě mezi pátkem odpoledne a pondělím, neboť nebude v této době přítomna a nebude moci péči poskytnout. (následně jsme zjistili, že lékařka byla matkou 2 dny před porodem kontaktována a byla žádána o péči s tím, že porod je plánován v následujícím týdnu, o záměru opustit porodnici v řádu hodin po porodu nebyla informována). Impulzem ke kontaktu za strany dětské lékařky byla pravděpodobně informace matky, že je na cestě domů z porodnice s požadavkem na dohodu o termínu možné návštěvy.
Teprve v této chvíli kontaktovali pracovníci nemocnice místně příslušný odbor péče o dítě a vyjádřili obavu o ohrožení jeho zdraví, případně života, a to z důvodu nezajištěné mimonemocniční péče.
Další konání orgánů soc. péče a soudu je také nutno hodnotit z hlediska časové tísně a informačního deficitu a tedy z hlediska možných rizik ze strany dítěte.
Je škoda, že matka, která absolvovala předporodní přípravu v naší nemocnici, nevznesla již tehdy požadavek na odchod s dítětem po porodu v řádu hodin. V takovém případě bychom jí doporučili zajištění individuálního ošetřovatelského plánu novorozence včetně písemného souhlasu dětského lékaře (který by byl také včas a dostatečně informován) a na základě toho bychom její rozhodnutí akceptovali.
S matkou jsme byli v době jejího pobytu v nemocnici v kontaktu, respektovali jsme její požadavky na soukromí a minimum péče. Matka, která byla s vlastním porodem spokojená, připustila, že příčinou události může být informační nedorozumění o dalším zajištění péče o novorozence. Matky i dítě byli propuštěni po cca 50 hodinách po porodu (28.10.2007) v odpovídajícím zdravotním stavu.
Nemocnice tedy nedržela matku na oddělení násilím ani nebránila propuštění dítěte, ale snažila se jí navrhnout zajištění péče minimálně 48 hodin a změnit její rozhodnutí informacemi o možných rizicích jejího záměru. Stejně tak nerozhodla o jejím návratu s dítětem do nemocnice. Není nám tedy jasné, v čem spatřuje Ministerstvo zdravotnictví možné pochybení na straně nemocnice.
Nemocnice hodlá i v budoucnosti respektovat individuální přání klientů tak, jak to provozní podmínky dovolí. V případě, že přání bude přesahovat možnosti nemocnice nebo případně nebude jeho realizace poskytovat jejím pracovníkům dostatečnou právní ochranu, doporučíme volbu jiného zařízení.
Věříme však, že takových případů bude co nejméně.

V Hořovicích, 29.10.2007

MUDr. Tomáš Jedlička
ředitel nemocnice