Já myslím že rozdíl je tady především v tom jestli naše babičky, či prababičky žili v Praze, nebo na malé vesnici daleko od města, na začátku minulého století i za první republiky bylo běžné rodit doma. To jaká byla úmrtnost novorozenecká i matek v porovnání s dneškem to je snad jasné. Taky myslím že světová zdravotnická organizace se vyjadřuje obecně a nemůže srovnávat podmínky např. v diskuzi zmiňovaném Holandsku a u nás - třeba jen v tom že tam je sanitka vybavená tak že je v ní možno provést akutní císařský řez zacouváním do vchodu nízkopodlažního standartního domku, u nás v paneláku nepředstavitelné!
A ještě jen k článku - trošku se zastat krumlovské porodnice, rodila jsem tam 2x a budu znovu. Samozřejmě že ne všechno je tak jak by si člověk představoval, nejsem rozhodně žádný exhibicionista a chtěla bych mit na porod nejraději absolutní soukromí, ale myslím že zrovna krumlovská porodnice je docela slušný kompromis mezi bezpečností porodu a intimitou pro maminky. Taky jsem se při svých porodech setkala s nepříjemnou porodní sestřičkou ale šlo to, krumlovský pan primář je zas bezvadný, každý je hult jen člověk. A pokud se týká šestinedělí - bezvadný, ta trpělivost než mě s prvním naučili kojit jim vydržela 4 dny, vím že třeba v Českých Budějovicích se tomu prakticky nevěnují.
Jestli rodit doma či ne to je na každém. Já vím že při prvním porodu (vše zdánlivě bez problémů) by nepřežilo doma ani dítě ani já, a rychlost zásahu při komplikaci dušení dítěte z domova nepředstavitelná, od rozpoznání problému během 5 minut kolem kmitalo 7 lidí a za další ch 5 minut byl syn díky císařskému řezu venku - že má šnůru kolem sebe několikrát omotanou se nedá zatím bohužel poznat ani nejlepší technikou.
Takže budoucí maminky co chcete rodit doma, zvažte jestli v případě komplikací dokážete žít s tím že jste vlastní dítě třeba poškodily....
Předchozí