Jsem už trochu starší ročník a chtěla bych přispět jednou vzpomínkou a sice když jsem měla svoje malé miminko, chodila jsem do poradny a tam jednou přišla nějaká hodně mladá ženská s čerstvým novorozenětem, vypadala, že ho neumí ani držet, otec byl nějaký Rom a když jsem je tak viděla, říkala jsem si - bože, ochraňuj to nebožátko, bude zázrak, pokud přežije.. taky dětská sestra nejevila moc nadšení, když je viděla a říkala, ať se kouká o to dítě pořádně starat, řádně přebalovat, že k nim hodně brzy přijde na kontrolu. Nevím, jak je to dnes, zda někdo chodí - ale jsem přesvědčená, že v některých případech to může dětem i zachránit život. O tom, že leckdy vidím matky, kterým bych nesvěřila ani psa, natož dítě, raději ani nepíšu...a když potom čtu nebo vidím v TV kauzy, kde "přítel matky utýral dítě" a matka si toho "nevšimla" apod., chce se mi brečet. Myslím si totiž, že takové problémové rodiny by měli zachytit už v porodnici, přece ten lékař má odhad a nahlásit to včas na sociálce, určitě by se mnoha dětem zachránilo zdraví, když ne život...
Předchozí